O půlnoci na Halloweena se v hlubokém lese začaly scházet příšery z krajů blízkých i vzdálených. Byla mezi nimi i taková odsouzeníhodná stvoření, jako je mumie plavčík Bořek, zvídavá zmrzlinářka s robotickýma nohama Ema, světově hledaná zlodějka nejdražšího tabletu na světě Terka, zlá matikářka Miroslava s ohnivými vlasy nebo ohavná bojovnice Kyorin. Vnější svět lidí z nich měl hrůzu a odsoudil je k osamělému životu v ústraní. Dlouhá léta se snažila lidem pomstít tím, že je strašila, okrádala a někdy i zabíjela, ale to jim nepřinášelo žádnou radost.
Honza Pepík to ale chtěl všechno změnit. Měl sen, chtěl se stát oblíbeným zpěvákem a hodlal toho dosáhnout za každou cenu, přestože ho celý svět viděl jako klauna. Honza Pepík však neměl ve zvyku se vzdávat, dokonce ani v takto bezvýchodných situacích. Proto kontaktoval vílu Áďu, o které věděl, že má taky sen. Chtěla se stát primabalerínou, ale přes svůj neuvěřitelný talent a pružnost jí žádné divadlo nebylo ochotné dát šanci, jelikož měla místo rukou brokolici. Poháněni společnými sny a ambicemi, vymysleli velkolepý plán, který začínal právě zde, v hlubokém lese, kam povolali ty největší postrachy lidstva.
"Pozvali jsme vás sem, abyste spojili své síly a bojovali proti bezcitným lidem, kteří nás odsoudili za to, že vypadáme jinak. To oni z nás udělali příšery! Ale my je nepotřebujeme, společně můžeme být čímkoli, čím chceme: zpěváky, baletky i závodními plavci. My můžeme být šťastní! Nevěříte? Já vám to ukážu, společnými silami máme dost magie k vytvoření vlastního domova, v tomto odlehlém lese na vrcholku tohoto stromu. Svůj nový dům můžeme naplnit vším, co nám není ve světě lidí dopřáno! Koťátky, divadlem, poctivou prací. Už se nemusíme bát ani strašit jiné. Jste se mnou?!"
Lesem se rozlehlo sborové: "Ano!" A pustili se do kouzlení. Před jejich očima se kolem pradávného stromu začal budovat dům, nejdřív podlaha, stěny a střecha, pak okna, komínky a schody. Konečně bylo všechno hotovo a bývalé příšery mohly začít prozkoumávat svůj nový domov.
Dům byl vyzdoben pohodlně a elegantně, na zemi byly pohodlné koberce, po kterých se chodilo jako po mráčku a na kterých líně vyspávala koťátka. Každý parapet zdobil vodopád barevných květin a stěny lemoval zdánlivě nekonečný zástup dveří, bylo jich mnohem víc, než byste si mysleli, že se může do takového stromového domu vejít. Honza Pepík, Áďa a zombie tanečnice Míša dostali své draze vyzdobené divadlo, na příjemně překvapeného Petra Nehasila zase čekalo zbrusu nové hračkářství a Miroslava si teď mohla splnit svůj sen a stát se ředitelkou školy.
Zatímce se ostatní radovali ze svých splněných snů, zlodějka Terka, šašek Vašek a Červenotka zůstali stát nečinně na chodbě. Oni si nic nepřáli, protože je nenapadal žádný sen, který by byl hodný toho, aby ho následovali do magického domu. Vždyť to byly jen příšery, které nikdo neměl rád. Nevěděli o ničem, v čem by vynikaly, snad kromě kradení a zabíjení, a to už dělat nechtěly. Co mohl kouzelný dům nabídnout jim?
Vtom z domu po kolečkách vyjela Ema. "Tady jste! Všude jsem vás hledala, nedali byste si zmrzlinu? Za chvilku začne vystoupení, čekáme jen na vás!" Vašek, Červenotka a Terka si dojatě uvědomili, že jim ten kouzelný dům možná přece jen má co nabídnout a že to něco je ta nejcennější věc na celém světě. Po prvé v životě si totiž našli přátele.
A tak po dlouhá léta žili všichni společně v paláci snů šťastně. Jednou za čas k nim přece jen zabloudili udivení návštěvníci z řad normálních lidí, ale nikdy se nezdrželi dlouho. Přesto se však jejich vyprávění o paláci snů, kde příšery mírumilovně žijí, roznášelo do celého světa. Většina lidí tomu nevěřila, ale mnohým ztrápeným příšerám dodal odvahu snít o lepším životě, a někteří si dokonce našly cestu až do domu v hlubokém lese, kde si svůj sen splnily.
1) Jaký je váš sen?
2) Jaká postava se vám líbí nejvíc? Proč?
3) Připomíná vám tento příběh nějakou pohádku?
Tip: Poslechněte si písničku Já jednou sen měl z pohádky Na vlásku.
4) Pokuste se nakreslit Palác snů (může vám pomoct 5. odstavec)
5) Nakreslete si vlastní příšery! Jak na to:
http://prapodivnepohadky.blogspot.cz/2017/06/surrealisticke-prisery.html
Comments
Post a Comment