Popletená Popelka

Filmový scénář k Popletené Popelce, film můžete shlédnout zde.

Vystupují: Popelka, princ, Růženka, otec, cestovatelka, čarodějnice, dráček, tanečníci, vypravěč

vypravěč: (čte v knížce) Žila byla jedna hodná a pracovitá dívenka, jmenovala se Popelka…

Část první: Oříšek

V domě. Popelka vytírá podlahu, zatímco její sestra Růženka leniví na gauči

Popelka: Nechtěla bys mi taky někdy pomoct, sestřičko?

Růženka: Teď ne Popelko, spím.

otec: (vejde) Dcerušky moje, jedu do města. Copak hezkého bych vám měl přivést tentokrát?

Růženka: (čile se posadí) Šperky! Prosím tatíčku můj nejmilejší! Prosím!

otec: A co ty Popelko, nechtěla bys taky něco pěkného na sebe?

Popelka: (skromně) Ne tatínku, na mě by toho bylo škoda. Nic mi nekupuj, leda by ti cestou něco cvrnklo do nosu.

Později.

otec: (vrací se z města a po cestě mu na hlavu spadne oříšek) Vždyť já zapomněl na Popelku! (strčí si oříšek do kapsy a klepe na dveře, pak vchází) Růženko, Popelko, jsem doma! Pojďte se podívat, co jsem vám přinesl!

Růženka: Ty jsou ale krásné, krásnější jsem neviděla! (nové korále si obleče)

Popelka: (v ruce drží oříšek) Moc ti děkuji tatínku, jsi hodný, že jsi na mě taky myslel. (tatínka obejme)

Později.

Popelka je doma sama a utírá stůl. Na dveře zaklepe podivínská cestovatelka.

Popelka: Kdopak by to mohl být? Dále!

cestovatelka: (v rukou svírá mapu) Dobré ráno! Nemohla byste mi pomoct? Ztratila jsem se cestou do zámku.

Popelka: Somozřejmě! Hned Vám to ukážu. (přistoupí k cestovatelce a ukazuje jí, kudy má jít) Jděte rovně, u kostela zabočte do prava a pokračujte, dokud neuvidíte zámek.

cestovatelka: Moc jsi mi pomohla, Popelko, proto ti prozradím tajemství: ten oříšek od tatínka je kouzelný! Až ho budeš rozlouskávat, něco si přej.

Popelka: (překvapeně) Jak víš jak se jmenuji? A že mi tatínek dal oříšek? Kouzelný ořišek!

cestovatelka: Jelikož jsem moudrá. Sbohem! (odejde)

Popelka: (vytáhne z kapsy oříšek a zamyšleně si ho prohlíží)

Část druhá: Drak

Popelka nese prádlo, pak si ho položí na zem a sundá si svůj oblíbený náhrdelník, aby ho neztratilla při praní. Začíná prát a u toho si prozpěvuje. Z dálky ji okouzleně pozoruje princ. Drobného dráčka, který jí krade náhrdelník si všimnou příliš pozdě.

princ: Pozor drak! (vytahuje pistoli, střílí, ale míjí, drak uletí) Sličná princezno, ten zlověstný drak Vás okradl. Na svou čest slibuji, že Vás pomstím a Váš odcizený majetek Vám vrátím. (políbí jí ruku)

Popelka: (udělá pukrle) Já a princezna!? Mýlíte se princi, budu však ráda za Vaši pomoc. Ten drak mi ukradl řetízek po mamince.

princ: Spolehněte se na mě. Myslím, že znám někoho, kdo nám může pomoct.

Princ vede Popelku lesem až k chaloupce čarodějnice.

princ: (buší na dveře) Otevři čarodějnice a pověs nám, co víš o tom zlověstném drakovi!

čarodějnice: (vychází a směje se) Tím zlověstným drakem myslíš mého dráčka Alberta? Ať už ten zlobil provedl cokoli, neprozradím vám kde je, dokud mi neslíbíte, že mu neublížíte.

Popelka: My mu nechceme ublížit, jen chceme zpátky můj náhrdelník.

čarodějnice: V tom případě, Albíku, pojď se dámě omluvit a vrať jí ten náhrdelník.

Dráček čarodějnici stydlivě poslechne a vrátí Popelce náhrdelník. 

Popelka: (s úsměvem) Moc vám všem děkuji. Jak jen se vám můžu odvděčit?

princ: (si odkašle) Mě by moc potěšilo, kdybys večer přišla na ples.

Popelka: Ale-

princ: Žádné výmluvy, moc se těším, až si s Vámi zatančím, krásná slečno.

Všichni se rozloučí.

Část třetí: Ples

Doma.

Popelka: (pláče) Co budu dělat? Co si vezmu na sebe?

Vtom si vzpomene na cestovatelku a vytáhne z kapsy oříšek. Zavře oči a přeje si krásné šaty. Když otevře oči, drží je v ruce. Začne se s úsměvem připravovat na ples.

Na plese. Všichni tančí, jen princ čeká na svoji Popelku. Popelka vejde a všichni se zastaví. Princ tančí s Popelkou.

princ: Jsem moc rád, že jsi přišla. Moc ti to sluší.

Popelka: Děkuji, já jsem taky ráda, že jsi mě pozval.

Odbíjí půlnoc.

Popelka: (se lekne) Přijdu pozdě! Nashledanou princi! (utíká domů a po cestě jí upadne pantofle, princ utíká za ní a po cestě pantofli sebere)

princ: (klepe na dveře) Popelko! Zapomněla sis na plese pantofli!

Celá rodina vyběhne.

Růženka: Popelka? A na plese? V pantoflích?

princ: Ano, nikdy jsem neviděl nikoho tak krásně tančit v pantoflích. (klekne si) Popelko, nechtěla bys být moje holka?

Popelka: (se začervená) Moc ráda! (Políbí ho na tvář)

Růženka: To je mi ale popletený den!

vypravěč: Zazvonil zvonec a pohádky je konec! (dočte knihu a zazvoní na zvoneček)