Jsem studetkou sedmého ročníku osmiletého gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře a účastním se programu DofE (Mezinárodní cena vévody z Edingburgu), který podporuje mladé lidi v rozvíjení svých schopností v čtyřech různých oblastech: v rozvoji talentu, ve sportu, v dobrovolnictví a v dobrodružné expedici. Tyto příběhy jsou obsažené v jedinečné sbírce pohádek, která je konečným výstupem mého dobrovolnictví v rámci stříbrné úrovně.*
Půl roku jsem každé středeční odpoledne chodila do družiny ZŠ Komenského v Soběslavi a připravovala interaktivní program pro zájemce z řad dětí prvních a druhých tříd. Jednou měsíčně jsem také docházela do MŠ Duha.
Mým cílem bylo děti blíže obeznámit s různými způsoby vyprávění příběhů, zabývali jsme se pohádkami, knihami, komiksy, filmy, obrazy, hudbou i básněmi. Sama jsem na základě náhodných motivů a pobídek od dětí na místě improvizovaně vymýšlela pohádky. Zkoumali jsme, jak na nás různé druhy úmění působí (tz. Jaké v nás vyvolává emoce? Líbí se nám to? Proč?) Pokoušela jsem se v nich probudit zvědavost a nadchnout je pro poznávávání rozmanitých příběhů, které nás koždodenně obklopují. Hlavně jsme ale společně vytvářeli něco podivného a jedinečného. Výsledek našeho kreativního bádání máte před sebou. Doufám, že vás budou naše výtvory bavit aspoň z poloviny tolik, kolik nás je bavilo vymýšlet.
Klíčové pro mě bylo, abych v dětech probudila zájem a umožnila jim se aktivně a kreativně zapojit. Ctěla jsem, aby se už v raném věku naučily kriticky přemýšlet o světě, vytvářet si vlastní názory a dokázat si je obhájit, či změnit, když to nedokáží. Snažila jsem se je povzbudit, brala jsem všechny nápady vážně a ať už byly některé jakkoli postavené na hlavu, žádný nápad nebyl špatný (při nejhorším může být méně dobrý než návrh jiný). To jsou věci, které považuji za nezbytné pro budování sebevědomí, a zároveň to jsou stavební kameny fungující demokracie. Všechny jsou na začátku celoživotního procesu sebezdokonalování a já doufám, že jsem svou troškou přispěla do mlýna, aby to byl začátek dobrý.
Illyria Brejchová
*víc o DofE najdete na www.dofe.cz
Půl roku jsem každé středeční odpoledne chodila do družiny ZŠ Komenského v Soběslavi a připravovala interaktivní program pro zájemce z řad dětí prvních a druhých tříd. Jednou měsíčně jsem také docházela do MŠ Duha.
Mým cílem bylo děti blíže obeznámit s různými způsoby vyprávění příběhů, zabývali jsme se pohádkami, knihami, komiksy, filmy, obrazy, hudbou i básněmi. Sama jsem na základě náhodných motivů a pobídek od dětí na místě improvizovaně vymýšlela pohádky. Zkoumali jsme, jak na nás různé druhy úmění působí (tz. Jaké v nás vyvolává emoce? Líbí se nám to? Proč?) Pokoušela jsem se v nich probudit zvědavost a nadchnout je pro poznávávání rozmanitých příběhů, které nás koždodenně obklopují. Hlavně jsme ale společně vytvářeli něco podivného a jedinečného. Výsledek našeho kreativního bádání máte před sebou. Doufám, že vás budou naše výtvory bavit aspoň z poloviny tolik, kolik nás je bavilo vymýšlet.
Klíčové pro mě bylo, abych v dětech probudila zájem a umožnila jim se aktivně a kreativně zapojit. Ctěla jsem, aby se už v raném věku naučily kriticky přemýšlet o světě, vytvářet si vlastní názory a dokázat si je obhájit, či změnit, když to nedokáží. Snažila jsem se je povzbudit, brala jsem všechny nápady vážně a ať už byly některé jakkoli postavené na hlavu, žádný nápad nebyl špatný (při nejhorším může být méně dobrý než návrh jiný). To jsou věci, které považuji za nezbytné pro budování sebevědomí, a zároveň to jsou stavební kameny fungující demokracie. Všechny jsou na začátku celoživotního procesu sebezdokonalování a já doufám, že jsem svou troškou přispěla do mlýna, aby to byl začátek dobrý.
Illyria Brejchová
*víc o DofE najdete na www.dofe.cz
Comments
Post a Comment